Věděli jste, že...?

Odpovědi na často kladené otázky a zajímavosti ze Skiareálu Špindlerův Mlýn na jednom místě. 


Proč neprobíhá zasněžování sjezdovek najednou v celém areálu?

Věděli jste, že se umělé zasněžování sjezdovek řídí přísnými pravidly? Ty nejdůležitější z nich se týkají průtoku vody v potocích a řekách. Každý rok s příchodem zimy začíná špindlerovský skiareál postupně zasněžovat všechny své sjezdovky. Příprava sjezdovek se každou zimu řídí prioritami našich návštěvníků. Nejvíce z nich využívá modré a červené sjezdovky, a proto jsou tyto sjezdovky připraveny pro provoz vždy dříve než např. černé sjezdovky, funtracky a další speciality Skiareálu.


Proč nejsou zprovozněné sjezdovky, když na nich leží sníh?

Příprava sjezdovky na každodenní provoz nespočívá pouze v zasněžování, důležitou roli hraje i úprava sjezdovek rolbami. Aby sjezdovka vydržela každodenní průjezd několika set lyžařů, je potřeba sníh na sjezdovce upravit rolbami. Musíme zmínit, že sněžná rolba váží víc než deset tun a při vjezdu rolby na sjezdovku se vrstva čerstvého sněhu pod tíhou rolby velmi zmáčkne. Pokud by rolba vyjela na sjezdovku pokrytou nedostatečnou vrstvou sněhu, došlo by k vytahání hlíny a kamení z podloží a tzv. „plující kamení“ by pak zůstalo ve sněhu po celou zimní sezónu. Jakmile na sjezdovce leží dostatečné množství sněhu, rolby sjezdovku upraví a vytvoří na ní souvislý sněhový podklad, ke kterému nám pomáhá nejmodernější technologie SNOWsat, a sjezdovka se následně otevírá pro veřejný provoz.


Proč se sjezdovky rolbují večer a ráno jenom někdy?

Příprava sjezdovky na další den provozu probíhá i po urolbování. Důležitou roli hraje mráz, který několik hodin působí na strukturu (tzv. manšestr) vytvořenou finišerem rolby. Proto rolby vyjíždí k úpravě sjezdovek každodenně hned po skončení provozu v 16:30. Pokud po urolbování přes noc napadne do 10 cm sněhu, rolby ráno nevyjíždí, protože by pásy poničily už hotový a zamrzlý manšestr a sjezdovka by se následně pohybem lyžařů velmi rychle znehodnotila. Pokud ovšem napadne více než 10 cm čerstvého sněhu za noc, rolby vyjíždí i ráno, aby čerstvou vrstvu sněhu „přejely“ a uhladily ho do celistvé struktury. Lyžování na uhlazeném povrchu je pak pro lyžaře komfortnější a bezpečnější.


Tratě pro běžecké lyžování ve Špindlerově Mlýně

Skiareál Špindlerův Mlýn každoročně provozuje cca 90 km běžeckých tratí, které v průběhu zimní sezóny každodenně upravuje. Na běžecké tratě je vždy volný vstup pro veřejnost a běžkaři si tak mohou zdarma užívat perfektně připravenou stopu na hřebenech Krkonoš. Od zimní sezóny 2018/19 bylo zpoplatněno parkoviště u lanovky na Horních Mísečkách, které hojně využívali právě běžkaři. Není ale důvod k panice, bezplatné parkování je i nadále možné na velkém záchytném parkovišti na Dolních Mísečkách, odkud na Horní Mísečky k běžeckým stopám jezdí bezplatný skibus. Parkoviště na Horních Mísečkách je ZDARMA pro držitele registrované GOPASS karty s planým produktem. 


Proč nechceme, aby se lidé pohybovali po uzavřených sjezdovkách?

Sjezdovky ve Skiareálu Špindlerův Mlýn jsou pro veřejnost otevřeny do 16:30, poté vyráží na svahy rolby ke každodenní úpravě sjezdovek. Samotná úprava sjezdovek trvá několik hodin, stejně tak jako následný proces tuhnutí upravené sněhové struktury. Jízda na upravené uzavřené sjezdovce značně znehodnocuje náročnou práci rolbařů a vaše stopy mohou přivést do problémů lyžaře, kteří při jízdě na ranním manšestru očekávají stoprocentně připravený kvalitní povrch. Vedle ohleduplnosti k raním lyžařům a respektu k práci rolbařů je tu ale ještě důležitější důvod, a tím je vaše bezpečnost. Rolby při pohybu na zasněžených svazích velmi často používají k uchycení ocelová lana, která mají délku až 1.500 metrů a tah až 18 tun. Díky těmto lanům jsou rolby schopné upravovat i velmi náročný terén. Záchytná lana roleb natažená napříč sjezdovkou jsou tenká a na hranách se zařezávají do sněhu, proto nemusí být na první pohled vidět. Pro lyžaře jedoucího po uzavřené sjezdovce tak znamenají smrtelné nebezpečí.  


Co stojí za namrzáním lana lanovky na Medvědíně?

K námraze na laně Medvědínské lanovky dochází při specifickém rozdílu teplot vzduchu, kdy v dolní stanici lanovky jsou teploty nad 0 °C a zároveň v horní stanici kolem -2 až -4 °C. Při uvedených teplotách a vysoké vlhkosti vzduchu, která je nejčastěji způsobena hustou oblačností, dochází k vytváření ledového elastického filmu, který se z lana neoláme průjezdem přes kladkové baterie ani lanové kotouče. Lano je díky tomu velmi kluzké a má nízké tření na třecích kolech, od kterých jsou poháněny sedačky ve stanicích, sedačky potom neprojíždí stanicemi a lanovka zastavuje. V tomto případě je nutné znovu zagarážovat sedačky, pomocí dřevěných násad a škrabek strhávat námrazu z lana a teprve když je lano čisté, je možné znovu obnovit provoz lanové dráhy. 


Jak komplikuje vítr chod innogy line ve Svatém Petru?

Šestisedačková lanovka je vybavena krytem pro větší komfort pasažérů. V případě foukání severního větru směřuje vítr ve shodném směru s trasou lanovky a u horní stanice fouká velmi silně do zadní strany sedaček, což komplikuje chod mechanismu otevírání bubliny. Ta se pak nemusí stihnout otevřít dostatečně včas a dochází ke kolizím sedaček v horní stanici. Lanovka je vybavena třemi větroměry po trase lanové dráhy. Přípustná rychlost větru je 18 m/s (65 km/h) – do této rychlosti větru je možné provozovat LD plnou rychlostí. Kritická rychlost větru je 20 m/s ( 72 km/h), při této rychlosti větru jede lanovka sníženou rychlostí. Pokud je vítr silnější, musí být lanovka zastavena. Velký zřetel je ale nutné brát ještě na stromy podél trasy LD, které, pokud jsou zatíženy námrazou nebo vrstvou sněhu, se mohou již při nižších rychlostech větru vyvrátit a spadnout na trasu lanové dráhy.